Na půdě v pavučinách
svítí stébla světla,
když do nich milá vejdeš
jako kdybys kvetla

Jako, když jsi oblečená
v šatech z puntíků
a já v pavučinách
další v řadě nešiků

Na půdě v pavučinách
hledat hebký věty
hebký nervní doteky
a nový hebký světy

Jako kdybys oblečená
v šatech z puntíků
zapomněla hebký oči
ve svým šatníku

Vyhlížím si trám
na kterým se zhoupnu
jeden pevnej trám
ale dřív se kouknu

jestli myslíš vážně,
co jsi včera říkala
nebudu ti věčně dělat
vyjícího šakala

Na půdě mezi trámy
tančit v hebkým prachu
rozvířený figury
plný lidských pachů

z kterých jsem ti ušil šaty
v ceně pětníku
měla jsi je včera radši
než ty z puntíků