Kdybych byla zatavená v garderobě z plechu
ukrytá před světem v brnění
nechala bych svoji duši brouzdat v rytmu dechu
svobodně vykřičet jediné sdělení

Nechte mou kůži volně dýchat
nechte ji vláčet po lukách
žije si z doteků tak jako já

Nechte ji zmítat v rukou draků
oni jí radost upletou
ona si o pomoc nezavolá

Kdybych byla zahalená jenom letní mlhou
průhledná,každému na očích
nechala bych svoji duši běžet ke všem lidem
někdo z nich se snad už otočí

Nechte mou kůži kýmsi hýčkat
nechte ji hladit k zemdlení
ještě ji verbíři nerozdupou

Nechte ji stoupat na svůj pranýř
ať mi ji na práh přinesou
plamenem života ošlehnutou