Jsem ženská, co s tím,
když smát se smím
vždycky jen pár dní?
Mám už dost svých snů při vědomí
mám už dost soukromí

Teď zmizíš a já
tu dál, jak stín
sama zůstat mám
Den co den jsem k dění netečná
den co den zbytečná

Jiná by po tom sáhla, vím

Komfort to byl na mé lodi kýl
na něm všechno stálo
komfort byl názor, životní styl
z něj zbylo málo
jenom cíl

Jsem ženská, chci žít
mít ráda, někam jít
a kde to koupit mám?
Dám snad víc, než země úrodná
jinak se odhodlám

Teď zeptáš se - s kým?
to sotva dnes vím
a to tě dojímá
Máš svůj den, tak jen ho klidně měj
v mém už víc nehledej

Ženská, ty zase blázníš, vím